Chovatelská stanice z Údolí Divoké Orlice

strom strom
 

O NÁS


Tak nevím, kde bych měla začít. Již od dětství jsem milovala pejsky. Nejdříve to byl sousedův Punťa, který si s námi, dětmi, neúnavně hrál a doprovázel nás na všech našich dětských výpravách. Potom, už v dospělosti, to byla Arka - malinká kníračka pepř a sůl. Pak jsem se potkávala s německým ovčákem Britem. I když to byl "venkovní" pes, miloval nás všechny celou svojí váhou. Teprve, když jsme měli obě dcery v základní škole, pořídili jsme si naši první stříbrnou fenečku Janette Stříbrný déšť. Byla malinká, trochu svéhlavá a milovala páníčka, ale i nás. Protože byla s PP, zúčastnili jsme se bonitace - byla uznána chovnou. Proto jsme začali uvažovat o štěňátkách. Nakonec jsme odchovali 2 vrhy na chovatelskou stanici "z Čimic". Protože jsem se již nemínila věnovat chovu, nenechala jsem si přeregistrovat chovnou stanici a tak přišla o název. Z druhého vrhu jsme si nechali fenečku Baby z Čimic. To bylo zlatíčko, Ta nás milovala a dávala nám to pořád najevo. S touto fenkou začala dcera navštěvovat výstavy. Také měla jednou štěňátka. A jak to mohlo dopadnout, nechali jsme si tu nejmenší fenečku Anett Silver z Pašerácké lávky. Celá její osobnost vážila 2,5 kg. Byla úžasná, sbírala jeden titul za druhým, byla i stříbrný pudl roku 2008. A už jsme měli doma celou smečku. Když jsme večer někam odcházeli, sami dali najevo, jaký program v televizi chtějí sledovat.

A pak nastal čas odcházení. To je už smutnější část soužití s pejsky. Ale i to patří k životu. Nejdříve nás opustila Žanynka (14,5 roku), potom Bobinka (16,5 roku) a nakonec Andulka. Ta se dožila téměř 18 let. No a najednou byl ten byt tak prázdný a smutný. A to ještě byly přede dveřmi Vánoce. Vydrželi jsme to s manželem pouze 5 dní. V neděli 22.12.2013 jsme si už jeli pro krásný vánoční dárek a to pro vícebarevnou pudlinku harlekýna Gucci Bibione Wild Angel. Bylo to něco úžasného, černobílé klubíčko, které se k nám tisklo a přineslo k nám i vánoční atmosféru. To ale neznamenalo, že bychom na ty naše předchozí mazlíky zapomínali. Když bylo Lucce 1,3/4 roku (naše babi ji tak začala říkat, tak jsme to už neměnili), k nám přišla, tentokrát opět stříbrná, fenečka trpasličího pudla Haydé Grey Sakké. Staly se z nich nerozlučné parťačky. A protože jsou naše holky krasavice, zúčastňujeme se výstav, kde sbírají jeden titul za druhým. I pro nás je to taková společenská záležitost, protože se na výstavách potkáváme s lidmi stejného ražení a našim pejskům se ta atmosféra líbí.